Postup mapování zatopených kamenolomů na Jesenicku

Celá práce kolem zatopených lomů začala mít konkrétní podobu přibližně od počátku roku 1998. Již v předchozím období jsme znali přibližně 20 lokalit. Šlo však pouze o známé a vyhlášené lokality s možností koupání a lovu ryb.

Od roku 1998 začala práce v terénu, kdy jsme začali vyhledávat lokality neznámé, nenavštěvované – nacházející se na odlehlých místech a většinou skryté v lesních porostech. Práce probíhaly bez jakýchkoli podkladů (textů, map … ). Informace o těchto starých, mnohdy i více jak 100 let opuštěných dílech nejsou k dispozici ani u státních organizací, jako je např. GEOFOND, Česká geologická služba či Obvodní báňský úřad. Nutné je poznamenat, že získání těchto informací je velice obtížné - i pokud by tyto informace byly k dispozici. Do nedávna byly tyto informace státem přísně utajovány. Mapové přílohy z archivů statních organizací se většinou ztratily – spíše byly zcizeny, v některých případech lze předpokládat i záměrné zničení.

Velké množství původní dokumentace (po odsunutém německém obyvatelstvu) se nedochovalo, mnoho dokumentů a map bylo zničeno po skončení 2. světové války. Odsunem Němců po válce došlo k přerušení kontinuity v kamenoprůmyslu. Pováleční přistěhovalci již o původních těžebnách neměli téměř žádné informace, nebo si pamatují pouze události z období let 1945 – 1949, tj. poslední německé kameníky v několika málo tehdy činných lomech. Vesměs jde o lomy těžené dodnes. Informace o starých, dávno opuštěných lomech a těžebních jámách se nepodařilo nikde dohledat. Ani při pokusu kontaktovat dosud žijící odsunuté Němce. Některé cenné informace jsme získali pouze u České Geologické služby a u bývalých pracovníků Geologické služby Zlaté Hory.

Vyhledávání lokalit postupovalo systematickým procházením terénu v celé zájmové oblasti. Řídit se bylo možné často jen intuicí a konfigurací terénu, kdy hustě zarostlé – ale stále ještě viditelné odvaly dávaly tušit přítomnost nějaké těžební jámy. Postupně jsme tak nacházeli desítky dalších lokalit, převážně však těžebních jam bez vody. Takovéto lomy jsme nijak neevidovali a nemůžeme k nim poskytnout téměř žádné informace. Lomů bez vody, které jsou mimo naše zájmy, jsme nalezli několik desítek (až sta ... ).

Našim hlavním zájmem byly a stále jsou těžební jámy s alespoň malou vodní plochou na dně. Pro evidenci a další pozorování stačilo, když byla na dně lomu alespoň občasná (někdy vysychající) malá tůňka, která umožňovala vodním organizmům rozmnožování. Takových lokalit jsme postupně v období let 1998 – 2005 nalezli cca 100. Celkem tedy máme podrobně prozkoumaných a zdokumentovaných 121 alespoň částečně zatopených těžebních jam na ploše přibližně 300km2.

V tomto období jsme provedli v terénu celkem cca 600 – 700 návštěv v jednotlivých lokalitách. Protože tato díla neměla žádné názvy, nebo se je nepodařilo získat v žádných archivech, ani u pamětníků – byly pojmenovány např. podle nejbližších kopců, částí vesnice, blízkých objektů nebo podle blízkých činných lomů. V případě většího množství lomů na malém prostoru, nebo u lomů podobného charakteru v určité oblasti, byly lokality označeny římskými číslicemi (např. Malé Rokliny I. až VII.).

Každá lokalita má svou kartu se základními údaji, jako je poloha, souřadnice v systému JTSK, údaje o těžené surovině, popis, výčet nalezených živočišných (případně rostlinných) druhů, číslo hydrogeologického pořadí a údaje o oblasti povodí, vztah k rekreaci a rybářství,  případně i různá další data …

Při provádění těchto prací jsme pořídili přes 20 000 fotografií a přes 120 krátkých videozáznamů. Na fotografiích a videozáznamech je zachycen jak stav lokalit v daném období, tak i nalezené živočišné a rostlinné druhy. Velkou část fotodokumentace tvoří makrozáběry živočichů a rostlin. Vše je možné vidět na rozsáhlé (putovní) výstavě fotografií: Fauna a flóra zatopených kamenolomů Jesenicka (viz.: fotogalerie).