Reintrodukce raků  ( fotodokumentace )

V rámci projektu RAK bylo v roce 2005 provedeno 13 pozorování na lomech,  2 potápěčské průzkumy  a  hydrobiologické hodnocení tří toků určených pro reintrodukci raků. Rak říční byl opět potvrzen ve třech lokalitách.

Dále byl rak říční v roce 2005 potvrzen v lokalitě Zlaté jezero v k.ú. Zlaté Hory  (1. nález: L.Konečný, Sdružení Lacerta, 1.9.2004, poté opakovaně výskyt potvrzen). Na podnět Sdružení Lacerta byla lokalita zařazena do seznamu NATURA 2000 – zájmovým druhem je zde kuňka žlutobřichá.   

V průběhu prací bylo potvrzeno, že raci byli v minulosti do mnoha okolních lokalit uměle vysazeni některými místními občany a také rybáři přibližně před 30-ti lety. Již tehdy byl Vycpálkův  a Arcibiskupský lom jejich vydatným zdrojem. Přenášeni byli živelně, také na některé (mnohdy na dnes již téměř zaniklé) lokality. Např. na lomy Rampa  a  Malá Rampa I. (Černá Voda), Zelená hora a U Cvrčana (Vápenná), Förster a Malý Lihovar (Žulová), Štachlovice (Vidnava), Kaní hora (Skorošice), Pískovna (Písečná), Hřiště (Stará Červená Voda) a další.

V těchto lomech v současnosti raky nenalezneme. Vlivem lidské činnosti a přirozené sukcese v nich již nejsou pro raky vhodné podmínky.

 

Stále je v platnosti toto zjištění:

Tam, kde byl z lomu vinou rybářů (přerybnění, vilv predace) vytlačen hrouzek obecný, došlo v relativně krátké době k zásadnímu zhoršení kvality vody – v některých případech až k havarijnímu stavu (např. lom Štachlovice u Vidnavy).  Ke zhoršení stavu dochází řádově ve dvou měsících až dvou letech – situace je závislá na stavu populace hrouzka před ohrožením, také na množství a druhu nově vysazených ryb a velikosti vodní plochy. Zjevný je vyžírací tlak nejen ryb dravých. V neuživných vodách zatopených lomů došlo k vyžrání jiker a plůdku hrouzka i rybami kaprovitými, okounem a dalšími plevelnými druhy. Hrouzek je ryba pomalejší, žijící převážně u dna. V lomech se živí převážně řasama, které neustále sbírá z balvanů a skalních stěn. Udržuje tak vodu čistou. Pro ostatní druhy ryb je snadnou kořistí. Jakýkoli negativní zásah ve složení rybí obsádky (jednorázové vysazení většího množství dravých ryb)  se na tomto druhu projevuje nejdříve.

Zdecimováním populace hrouzka tak byly poškozeny např. tyto zatopené lomy:  Štachlovice u Vidnavy, Velká Rampa a Malá Rampa I. v Černé Vodě, Arcibiskupský lom a dnes už i Vycpálkův lom ve Vápenné, Tomíkovice u silnice a další … pravděpodobně obdobně působí vyžírací tlak ryb v neúživných lokalitách na populace raků.

 

Celkově lze populaci raků v zatopených lomech ve sledované oblasti hodnotit jako slabou. Raků velmi rychle ubývá. Příčinu lze hledat jak v přirozeném procesu (eutrofizace … ), tak v působení člověka (stále se zvyšující zatížení rekreačním ruchem, činnost rybářů, zhoršená kvalita vody … ).

 

V rámci projektu RAK bylo 3.11.2005 vysazeno celkem 150ks raků do těchto vodních toků: 

 

Mariánský potok, k.ú. Černá Voda, pravobřežní přítok Černého potoka v ř.km cca 9,760    ČHP 2-04-04-049  a to v úseku nad zástavbou – 50ks.

 

Bezejmenný pravobřežní přítok Černého potoka v ř.km cca 8,480    k.ú. Černá Voda,   ČHP 2-04-04-050  rovněž v úseku nad zástavbou – 50ks.

 

Vápenský potok – pravobřežní přítok Vidnávky v ř.km cca 18,890    k.ú. Vápenná  ČHP 2-04-04-038    rovněž v úseku nad zástavbou – 50ks.

 

Při všech činnostech v rámci projektu byla pořizována fotodokumentace (částečně videozáznamy).

 

 

Vysazení raků předcházel úmorný legislativní proces, srovnatelný např. s vyřízením stavebního povolení na rodinný dům. Nutné bylo vypracovat projekt a zúčastnit se výběrového řízení, vyhlášeného ÚVR ČSOP v rámci otevřeného programu Ochrana biodiverzity. K projektu a výběrovému řízení bylo nutné doložit příslušnou výjimku ze zákona č.114/1992Sb. k manipulaci s chráněnými raky, souhlas správce vodních toků – na které měli být raci vysazeni, souhlas obcí – v jejichž katastrech měli být raci vysazeni, souhlas AOPK ČR  a  souhlas orgánu ochrany přírody k reintrodukci (v tomto případě SCHKO Jeseníky). Proveden musel být hydrobiologický průzkum toků, jehož účelem bylo posouzení – zda jsou navržené toky pro reintrodukci vhodné, tj. posouzen byl charakter toků a potravní základna. Nakonec se zázrakem vše podařilo a raci byli na toky vysazeni …

 

 

Ochrana lokalit, působení orgánů ochrany přírody a jejich snaha o zlepšení stavu je naprosto nulová. Rakům v dané oblasti pravděpodobně v relativně krátké době hrozí vyhubení.

 

Největším nebezpečím pro raky jsou:

·        činnost rybářů: přerybňování lokalit nevhodnou rybí obsádkou a vápnění lomů – způsobující negativní změny v chemicko fyzikálních parametrech vody (zjednodušeně: postupné zhoršování kvality vody, spojené se silným vyžíracím tlakem ryb na ostatní organizmy v neúživných vodách)

·        neustálé ručení živočichů: stále narůstající rekreační ruch, podporovaný obcemi v honbě za přilákáním klientely, např. vznik cyklotras kolem těchto pro vodní živočichy významných lokalit, nebo sílící propagace těchto lokalit jako přírodních koupališť

·        nezájem, nečinnost a laxní přístup orgánů ochrany přírody, nenaplňování některých ustanovení zákona č.114/1992Sb. – zákon o ochraně přírody a krajiny ČR (zejména §50 + 52 citovaného zákona)

 

 

Návrh opatření :

1. legislativně ošetřit působení ČRS v lokalitách (např. není zpracován, resp. dodržován zarybňovací plán revíru …)

2. zamezit vjezdu automobilů až k vodním plochám (instalace zábran na příjezdových komunikacích)

3. registrace lokalit jako VKP

4. změna kultury v KN (na vodní plochy)

5. zajištění sběru, úklidu a likvidace odpadků alespoň 2x ročně, instalace odpadkových košů

6. vyloučit vápnění lomů !

 

 

 

 

 

Závěrečnou zprávu zpracoval: 

Lukáš Konečný

Sdružení Lacerta
Písečná 229

 

V Písečné 30.9.2005

 

 

 

Poděkování: panu Osinovi ze Žulové za provedení potápěčských průzkumů bez nároku na honorář, RNDr. Zdeňkovi Ďurišovi a RNDr. Milošovi Holzerovi za veškerou pomoc a provedené práce v oblasti zatopených lomů na Jesenicku v období let 2003 – 2005.

 

 

 

 

Hydrobiologické inventarizační posouzení tří toků

 (Vápenný potok, přítok Černého potoka a Mariánský potok)

na Jesenicku za účelem výběru vhodných lokalit pro reintrodukci raka říčního (Astacus astacus)

 

                       ( Průzkumné práce byly prováděny v první polovině roku 2005 )

 

 

 

 

RNDr. Miloš Holzer

Biologické průzkumy a analýzy

 

 

 

 

 

 

 

-         1 –

I.                  Ú v o d

 

Rak říční (Astacus astacus) patří mezi zvláště chráněné živočichy. Zařazen je  do nejpřísnější kategorie tzn. mezi kriticky ohrožené živočichy. Při jakékoliv manipulaci s raky je nutné  postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny (čís.114/92 Sb., v platném znění).

Zvláště důležité a odpovědné je pro reintrodukci raků vybírat pouze takové lokality, na kterých bude jistota, že se zde raci uchytí a pravděpodobnost jejich zničení bude minimální. Z uvedených důvodů byl prováděn na vybraných tocích hydrobiologický průzkum.  Na lokalitách byl také prováděn obecně ekologický a ochranářský průzkum.

 

 

 

II.       M e t o d i k a

 

Pro odběry vzorků jsem používal klasické metody hydrobiologických sběrů materiálu, kterými jsou odběry do různých planktonních sítí. Odebíral jsem na všech profilech  po stejné časové období a stejným způsobem, aby bylo možné vzorky porovnávat. Postupně jsem zachytil všechny živé organismy v celém úseku toku  na uvedených lokalitách. Po odstranění hrubých nečistot byl získaný vzorek umístěn do polyetylenové láhve, fixován a převezen ke konečnému zpracování do laboratoře.

 

 

 

III.       Výsledky průzkumných prací

 

 

 

III.I.  Charakteristika a popis sledovaných toků a odběrových míst

 

 1.      Vápenný potok  (přítok Vidnávky)

 

 

Jedná se o pravobřežní přítok Vidnávky a byl vybrán nad posledním osídlením obce, na konci uměle provedené úpravy toku. Hydrobiologický odběr byl proveden v rovném, ale jasně klesajícím úseku toku. Profil je stíněn menšími stromy (olše, vrba) je zde i několik keřů lísky. Břehy zarůstají travní vegetací,  která se vytváří na příkrých březích. Šířka toku je 100 - 160 cm s malou hloubkou vody (nejhlubší místa v tůních mají do 20 cm hloubky vody).

Dno tvoří několik větších kamenů, převažují však kameny středních a drobných velikostí.  Na kamenech jsou porosty mechů a řas. V tišině je drobný štěrk a písek, bez bahenních sedimentů. Na profilu jsou vhodné úkryty pro raky pod kameny.

 

 

                            

- 2 -

 

 

    2.      bezejmenný přítok Černého potoka

 

Hydrobiologický odběr a celkové vyšetření toku bylo provedeno v horní části potoka. Na pravém břehu jsou uměle vybudované zídky, které skýtají ideální úkryty pro raky . Potok je zde široký asi 120 cm (někde však až 4 m) a  hloubka je také různá (v tůních až 30 cm).  Profil stíní vysoké stromy (olše, javor). Na břehu jsou  především porosty kapradin, maliníků, ale jsou zde také kopřivy.

Dno tvoří převážně středně velké kameny s mocnými nárosty mechů.  V tišině jsou úseky jemného štěrku a písečných lavic. U břehu jsou zachyceny  kusy stromů.

 

 

 3.      Mariánský potok

 

 Celý profil toku je velmi dobře stíněn pod vysokými stromy (olše, jasan), které také nabízí dobré úkryty ve svém kořenovém sytému. Na březích roste líska, kapradiny a hustý mech. Výše po toku je už jen několik chat. Potok je široký maximálně 150 cm a hloubka do 20 cm.

            Dno tvoří: 5x velký kámen, převažují středně velké kameny, v tišině je velké množství písku s malou příměsí štěrku.

 

 

 

 

 

III.II. Systematický přehled všech zachycených živočichů na jednotlivých sledovaných potocích

 

 

    1.      Vápenný potok

 

 

N e m a t o d a

 

Nematoda sp.div   7x

 

O l i g o c h a e t a

 

Nais elinguis     23x

Stylodrilus heriengianus   16x

 

M o l l u s c a

 

Ancylus fluviatilis    5x

 

C r u s t a c e a

 

Canthocamptus staphylinus   4x

 

Copepoda sp.  3x

Juvenilní    7x

 

 

 

 

- 3 -

A c a r i n a

 

Hydracarina sp.   3x

 

E p h e m e r o p t e r a

 

Ephemerella ignita     17x

Baetis pumilus    29x

Baetis alpinus    15x

Heptagenia sulphurea     3x

Juvenilní     23x

 

P l e c o p t e r a

 

Protonemura sp.     11x

Leuctra sp.     17x

Brachyptera risi     13x

Juvenilní    10x

 

T r i c h o p t e r a

 

Hydropsyche sp.   9x

Rhyacophila sp.    7x

Agapetus sp.    8x

Anabolia sp.   3x

 

C h i r o n o m i d a e

 

Trissopelopia sp.   11x

Tanytarsus gr.gregarius    16x

Thienemanniella clavicornis    8x

Parorthocladius sp.  3x

Endochironomus sp.  7x

Metriocnemus stagnalis    7x

Rh.-Trichocladius    11x

Juvenilní    57x

 

E m p i d i d a e

 

Clinocera sp.   2x

 

S i m u l i i d a e

 

Simulium tuberosum    27x

Juvenilní    22x

 

Celkový počet taxonů  32  a  416  kusů živočichů.

 

  

 

- 4 -

 

Na lokalitě bylo celkem zachyceno 416 kusů živočichů, kteří patří do 32 různých taxonů vodní  fauny dna toku. Počet zachycených kusů živočichů je zde vysoký, ale je podobný jako na jiných tocích stejného charakteru. Množství taxonů je také vysoké a svědčí o velké pestrosti zachyceného společenstva vodních živočichů. Převažují živočichové čistých a chladných vod podhorského pásma. Protékající voda na lokalitě patří na přechod kategorie oligosaprobní a beta-mezosaprobní.  Jedná se tedy o velmi kvalitní povrchovou vodu (jednu z nejkvalitnějších u nás vůbec).

 

Rozbor zachycené fauny :

 

Prakticky všichni zachycení živočichové na lokalitě jsou signálem vysoké kvality protékající vody ve Vápenném potoce.

Nejzajímavější i nejkvalitnější nálezy na lokalitě je možné hledat mezi larvami vodního hmyzu.  Kvalitním  náleze je  druh jepice Baetis alpinus, který má výrazně zkrácený paštět.  Nejkvalitnější je však společenstvo larev pošvatek. Zachycené druhy jsou typické pro čisté podhorské toky a jinde nejsou k zachycení.  V podobném prostředí najdeme i zástupce rodu Agapetus, kteří si staví zajímavé schránky z kamínků, které přichycují na větší kameny. Pakomár rodu Trissopelopia žije v čistých vodách a buduje si  rourky uchycené také na kamenech.

Zajímavý je i výskyt dalších larev dvoukřídlého hmyzu. Clinocera žije v bystrých a čistých tocích.

 

Posuzovaný profil na Vápenném potoce byl vybrán na vhodném místě.   Profil má vyhovující množství úkrytů pro raky pod kameny. Potravní základna na lokalitě je velmi dobrá. Protékající voda má příhodné parametry .

 

Doporučuji vysadit optimální věkovou populaci raků s běžným počtem jedinců pro daný úsek toku. 

 

 

 

 

 2.      bezejmenný přítok Černého potoka

 

 

T u r b e l l a r i a

 

Dugesia gonocephala   7x

 

N e m a t o d a

 

Nematoda sp.div.   5x

 

O l i g o c h a e t a

 

Nais elinguis   27x

Stylodrilus heriengianus    14x

 

 

 

 

- 5 -

M o l l u s c a

 

Ancylus fluviatilis    9x

 

C r u s t a c e a

 

Copepoda sp.     4x

 

E p h e m e r o p t e r a

 

Epeorus assimilis     5x

Baetis pumilus    6x

Baetis alpinus    17x

Ephemerella ignita     7x

Juvenilní   19x

 

P l e c o p t e r a

 

Leuctra sp.     5x

 

T r i c h o p t e r a

 

Sericostoma sp.    3x

Rhyacophila sp.    8x   

Polycentropus sp.     2x

 

C h i r o n o m i d a e

 

Rheocricotopus sp.     5x

Thienemanniella clavicornis     7x

Tanytarsus gr.gregarius   4x

Briliia modesta     8x

Rh.-Trichocladius    7x

Juvenilní   23x

 

S i m u l i i d a e

 

Simulium tuberosum    5x

Juvenilní    2x

 

E l m i d a e

 

Elmis aenea    2x

 

Celkový počet taxonů je 24  a zachyceno bylo 202  kusů živočichů.

 

  

 

- 6 -

 

 

Zachyceno bylo  společenstvo vodních živočichů v počtu 202 kusů,  patřící do 24 taxonů. Obě hodnoty jsou pro daný tok průměrné. V podobných typech vod více zástupců nebývá. Spíše se jedná o specialisty na takový typ (velmi čisté) povrchové vody.  Největší podíl  zástupců mají na lokalitě larvy jepic a pakomárů.

Převažují živočichové čistých vod s dobře prokysličenou vodou. Po čistotní stránce se jedná o úsek toku, kde protéká povrchová voda oligosaprobní. Jedná se o povrchovou vodu vysoké kvality pro raky naprosto vhodnou.

 

Rozbor zachycené fauny :

 

Zajímavější nálezy na lokalitě jsou prakticky ve všech skupinách. Složení fauny je pestré.   Počty jednotlivých zástupců jsou odpovídající. Početnější jsou pak jen larvy jepic a pakomárů. Stylodrilus heriengianus (máloštětinatý červ) najdeme jen ve vodách čistých. Málo početní jsou zástupci korýšů a překvapivě zde nebyli nalezeni blešivci. Zástupci larev jepic, pošvatek a chrostíků patří jen do vod naprosto čistých.  Larvy chrostíků rodu Sericostoma  mají schránky z drobných pískových zrnek. Podobně i larvy pakomárů se nalézají jen na horních úsecích toků.

 

 

Po všech stránkách je možné tento úsek toku hodnotit velmi příznivě.  Je zde dostatek vhodných úkrytů pro raky, dostatečná potravní základna a dobrá kvalita protékající vody.

 

Doporučuji zde vysazení běžné populace raků říčních.

 

 

 

3.  Mariánský potok

 

 

T u r b e l l a r i a

 

Dugesia gonocephala   3x

 

N e m a t o d a

 

Nematoda sp.div.   2x

 

O l i g o c h a e t a

 

Nais elinguis   2x

 

M o l l u s c a

 

Ancylus fluviatilis    6x

 

 

 

 

 

- 7 -

C r u s t a c e a

 

Gammarus fossarum    7x

 

Copepoda sp.     2x

 

E p h e m e r o p t e r a

 

Ecdyonurus sp.     5x

Baetis pumilus    6x

Ephemerella ignita     3x

Juvenilní   9x

 

P l e c o p t e r a

 

Protonemura sp.     5x

Brachyptera risi      3x

 

T r i c h o p t e r a

 

Sericostoma sp.    5x

Rhyacophila sp.    2x   

Polycentropus sp.     3x

 

C h i r o n o m i d a e

 

Trissopelopia sp.   5x

Parorthocladius sp.   3x

Rheocricotopus sp.     5x

Thienemanniella clavicornis     7x

Tanytarsus gr.gregarius   4x

Briliia modesta     8x

Rh.-Trichocladius    7x

Juvenilní   21x

 

S i m u l i i d a e

 

Simulium tuberosum    10x

Juvenilní    12x

 

E l m i d a e

 

Potamophilus acuminatus     2x

 

Celkový počet taxonů je 26  a zachyceno bylo 150  kusů živočichů.

 

  

 

 

- 8 -

 

 

Zachyceno bylo  společenstvo vodních živočichů v počtu 150 kusů,  kteří patří do 26 taxonů. Počet taxonů bude obvyklý. V podobných typech vod více zástupců nebývá. Spíše je zde nižší celkový počet jedinců tzn. horší potravní základna pro raky. 

Převažují živočichové čistých vod s dobře prokysličenou vodou. Po čistotní stránce se jedná o úsek toku, kde protéká povrchová voda, kterou řadíme na přechod vody oligosaprobní a beta-mezosaprobní. Jedná se o povrchovou vodu kvalitní a pro raky je vhodná.

 

 

Rozbor zachycené fauny :

 

Zajímavější nálezy na lokalitě jsou ve většině zachycených skupin. Složení fauny je pestré.   Počty jednotlivých zástupců jsou však nižší. Početnější jsou pak jen larvy pakomárů. Stylodrilus heriengianus (máloštětinatý červ) a ploštěnky jsou jen ve vodách čistých. Mezi zástupci korýšů byla také nalezeni blešivci.  Zástupce larev jepic, pošvatek a chrostíků žijí jen ve vodách čistých. 

 

 

Ve většině ukazatelů je možné tento úsek toku hodnotit příznivě.  Je zde dostatek vhodných úkrytů pro raky a dobrá kvalita protékající vody. Není zde však dostatečná potravní základna.

Doporučuji zde provést kontrolní pozorování v příštím roce a pokud budou potravní poměry lepší, tak potom přikročit k vysazení  populace raků říčních.

 

 

 

 

IV.            Závěry a doporučení

 

 

Na základě provedených průzkumů vybraných potoků v jesenickém podhůří  doporučuji v podzimním období roku 2005 vysadit uměle sestavené populace raků říčních na tyto lokality :

 

 

A –   Vápenný potok

 

Sledovaný úsek toku se ukazuje ve sledovaném období po hydrobiologické stránce ve velmi dobrém stavu.  Na lokalitě je pro raky vhodná a dostatečná potravní základna.  Také jsou na lokalitě vhodné úkryty pro raky pod kameny.

 

Doporučuji vysadit na sledovaném úseku toku klasickou obsádku raků ve  věkové struktuře, která je pro danou oblast typická.

     

 

- 9 -

 

B –   přítok  Černého potoka

 

Po všech stránkách je možné tento úsek toku hodnotit velmi příznivě.  Je zde dostatek vhodných úkrytů pro raky, dostatečná potravní základna a dobrá kvalita protékající vody.

 

Doporučuji zde vysazení běžné populace raků říčních.

 

 

 

C - Mariánský potok

 

Ve většině ukazatelů je možné tento úsek toku hodnotit příznivě.  Je zde dostatek vhodných úkrytů pro raky a dobrá kvalita protékající vody. Není zde však dostatečná potravní základna.

 

Doporučuji zde provést kontrolní pozorování v příštím roce a pokud budou potravní poměry lepší, tak potom přikročit k vysazení  populace raků říčních.

 

 

 

 

 

Olomouc, září  2005

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                           RNDr. Miloš Holzer

                                                                    Biologické průzkumy a analýzy    

                                                                                          Olomouc